Dagmar Voňková

básně

Krásný je beránek malý
a rouno medové
jeho tělo halí

Chodí do polí
přes mosty
varolí

A tvrdohlavý je a vrtošivý
něco má ze Šivy
trochuje prašivý

Luční trávou
a jejím aplausem
se napojí a napase

Ještě pranic neví
o rounu a krvi
Beránek je ještě malý

A zatím už to ví každý
kde ostré
nože se brousí

A kdo se chystá
jak pýr
beránka rdousit

Z vykotlaných stromů
to vře
a smůla se lepí

Jen malý beránek
se pase
jak slepý

Však jak má vědět
že žluté meze
neznají mezí

A modré chrpy
touží
po chrpách

A rudé
máky
po mácích

Jak má vědět
že zelené meze
neznají mezí

Ještě pranic neví
o rounu
a krvi

Malý beránek
zatím si chodí
do lilií močí

sledován
bělmem
jejich očí

Krásný je
beránek malý
když ke spánku se stulí

Pod vraní oko
a zlomocný
rulík

Luční trávou
jejím aplausem
se napojí a napase

Chodí do polí
přes mosty
varolí

V kráse neskonalý
beránek
malý